V úterý 23. září nás přivítalo slunečné Polabí, ocitli jsme se v Litoměřicích, kde jsme měli bohatý program. Po úvodních slovech o postavení Litoměřic v naší historii jsme si prohlédli významné budovy na náměstí a po Máchových schodech klesali ke vstupu do historického podzemí. Tam nás čekala expozice Důl Richard v proměnách času.
O roli Richarda za druhé světové války jsme již něco věděli, naše poznatky jsme si podstatně rozšířili. Již víme, že se ve třech oddělených dolech od 19. století do roku 1943 těžil vápenec. Kopec Bídnice zaujal nacisty, kteří hledali místa pro výrobu pod zemí. V části dolu Richard I byla vybudována továrna na výrobu součástek motorů do tanků a dalších těžkých vozidel. Vlastní montáž a kompletace motorů se na Richardu neprováděla. Nyní se v jeho části ukládá nízkoradioaktivní odpad. Jsou zde i makety sudů, používaných k ukládání nízkoradioaktivního odpadu. Zaujalo nás, že toto místo mělo být zaplňováno tímto odpadem až do roku 2070, naše společnost však jeho kapacitu zaplní již v roce 2030. Expozice je rozdělena do pěti částí, zajímavý je i model památníku, navržený občanem města v době jeho studií a věnovaný obětem (4 500) nacismu. Expozici uzavírá výstava fotografií od litoměřického fotografa Alistera Despa zachycující současný stav dolu.
Dalším místem, kam jsme se vypravili, byl Kalich s vyhlídkovou věží. Zhlédli jsme obrazovou a textovou část expozice mapující dějiny stavby v dotykových informačních kioscích. Do prostoru bylo umístěno i několik ojedinělých exponátů, které byly objeveny při renovaci. Z oken věže jsme viděli Litoměřice v celé jejich kráse a pochopili, proč se jim říká „malá Praha“.
Na závěr nás čekala bojovka, při které jsme si cca na 2,5 km prohlédli nejzajímavější památky města (Dómské náměstí, Park V. Havla, Muzeum marionet, dům rodiny Mrázů, Dům U Černého orla…) a plnili rozmanité úkoly, hledali jsme domovní znamení, Máchovu světničku, zjistili, že se tu točily filmy, které i my známe (na Dómském náměstí se například odehrály některé scény filmu Páni kluci, své tu našel také Cirkus Humberto), podívali se k podniku Káva s párou, ke kterému patří historická lokomotiva z roku 1897 a zahradní železnice s miniaturami dominant Litoměřic …
Sluneční paprsky nás celou dobu hřály a my s úsměvem na tváři (ten vyvolával po celý den Kuba – Díky, Kubo!) se vydali na cestu zpět.
Za třídu 4.C sepsala Lenka Brychová.
