Dne 28. 3. 2023 se žáci tříd 1.D a 1.C zúčastnili čtenářských dílen v Krajské vědecké knihovně v Liberci.
Už v 7:20 jsme museli být na nádraží, protože nám za pár minut jel vlak. Paní učitelka Čechová a paní učitelka Brychová nás dovedly k vlaku, kterým jsme jeli asi hodinu, v Jablonném jsme pak přestupovali na autobus. Nás ale bylo víc než sedadel v autobusu, takže jsme asi v deseti stáli hned u dveří, někteří i seděli svým kamarádům na klíně. Museli jsme stát nejméně půl hodiny, vážně potom bolely nohy – o to víc, že jsme měli místa v autobusu předem dohodnutá. Když jsme ale konečně vystoupili na nádraží v Liberci, chtěli jsme hned zpátky kvůli tomu, jaká byla venku zima. Mrzli jsme celou cestu, než jsme došli ke knihovně, byla to naprosto nejarní hrůza.
Knihovna byla nádherná. Skoro vše prosklené a vůně knih byla všude kolem nás. Poličky jsou obrovské a vždy zaplněné knihami, starými či „mladými“. Dovedli nás do čítárny v nejvyšším patře, kde jsme se usadili ke stolům a prohlíželi si místnost. Byla tam polička se
sci-fi knihami a překvapivě jsme mezi nimi našli knihu s názvem „Obrázková bible“.
Když přišla paní Kovalová, knihovnice, která s námi měla první část programu, představila nám 8 knih. Podle názvu, který nás nejvíce zaujal, jsme se měli usadit ke stolu, ke kterému byla kniha přiřazena. Poté nám rozdala obálky se jmény daných knih, stručným zkráceným obsahem a s jejich obálkami, které jsme měli podle nápověd roztřídit tak, jak k sobě patří. Většina z nás měla skoro vše dobře. Když jsme si řekli, jak to mělo doopravdy být, zeptala se nás znovu, jestli někdo změnil názor na danou knihu, kterou si vybral, a jestli nechce knihu změnit na nějakou jinou, která ho teď zajímala více. Dostali jsme čtyři nebo pět stránek textu z knihy, která nám měla přiblížit hlavní postavu, a potom vzor, podle kterého jsme je měli popsat ostatním, kteří danou knihu nezpracovávají. Proběhlo to všechno velice rychle a většina z nás si našla knihu nebo dvě, které by si chtěli do budoucna přečíst.
Před druhým programem jsme měli něco okolo 30 minut na to, abychom se najedli a prošli si knihovnu. Když čas vypršel, sešli jsme o patro níž, kde jsme se usadili místnosti podobné té předešlé, akorát teď byly stoly jinak postavené. Dostali jsme papíry s texty povídky a podle nich jsme měli určit typ vypravěče. Když program skončil, všichni jsme šli na jídlo a potom zase autobusem domů. Arriva byla úžasnou volbou, protože nás pan řidič odvezl až do České Lípy, takže jsme seděli, nepřestupovali, odpočívali.
